Badminton | TJ Chropyně A, B, C

Tvar hlavy badmintonové rakety

Tvar hlavy badmintonové rakety

Dnes se můžeme běžně setkat se dvěma respektive třemi nepoužívanějšími tvary hlavy badmintonové rakety: klasický - oválný, isometrický - čtvercový a optimetrický.

 

Isometrický tvar hlavy

Isometrický tvar hlavy je patentovaný systém, který uvedla poprvé firma YONEX (Yoneyama) už v roce 1992,. Tento tvar hlavy poskytuje až o 32 % větší Sweet Spot oproti normálním raketám. Na rozdíl od běžných "oválných" tvarů hlavy rakety, u nichž se silně odlišují podélné a příčné struny co do délky, izometrická hlava rakety tento délkový rozdíl vyrovnává. Zvětšený Sweet Spot umožňuje kontrolované returny i v případě ne optimálně trefených míčků.

 

Klasický tvar hlavy

Klasický tvar hlavy (oválný nebo nazývaný také vajičko), je sice o něco objemově menší než tvar izometrický, ale díky vyššímu napnutí výpletu ve středu badmintonové rakety dopomůže hráči k rychlejším úderům. Tento tvar hlavy zároveň umožňuje útočnou tvrdou hru s vynikající kontrolou úderu. Menší hlavová geometrie má menší sweet spot a vyžaduje správné zasahování košíčku středem rakety. Tento typ hlavy byl dříve nejrozšířenějším a běžně používaným. V dnešní době se od něj již ustupuje, ale stále se můžeme v nabídce téměř každého výrobce s tímto tvarem hlavy u několika modelů setkat.

 

Optimetrický tvar hlavy

Optimetrickou konstrukci tvaru hlavy výlučně používá firma CARLTON. Vznikla zkombinováním obou dosud známých kontrukcí hlavy badmintonových raket tj. konvenční a isometrické hlavy. Tato nová revoluční kontrukce tvaru hlavy rakety spojuje obě vlastnosti (isometric=velký sweetspot a konvenční neboli tvz. vajíčko = velká síla úderu).Optimetric hlava nabízí obě vlastnosti - sílá úderu i rychlost a kontrolu v jednom rámu.

Údržba badmintonové rakety

Přestože vývoj technologii výroby raket zjednodušil údržbu  rámů, stále zůstávají určité postupy, podle kterých je třeba postupovat při údržbě grafitových rámů či rámů z kompozitních materiálů a hliníku.

Rakety z grafitu či kompozitních materiálů se vyrábějí z vláken, která se formují do tvaru v procesu tepelného tváření. I když tento proces vytváří pevný rám s vynikajícími herními vlastnostmi, vláknité materiály nejsou imunní vůči poškození. Údery do tvrdých předmětů nebo hrací plochy mohou zapříčinit prasknutí nebo zlomení rámu.

Hlavu rakety lze poškodit opakovanými zásahy o povrch kurtu během hry. Tyto zásahy mohou způsobit přetrhání některých vláken uvnitř hlavy rámu, tím se rám zeslabí a sníží se jeho životnost. Přestože jsou některé údery o povrch kurtu nevyhnutelné, měli bychom se jim co nejvíce vyvarovat.

K ochraně rakety před povrchovým poškozením při hře lze použít ochrannou pásku na hlavu rámu (používá se především u tenisových nebo squashových raket). Po skončení hry se doporučuje vždy použít obal.

Raketu skladujte na chladném a suchém místě, mimo dopad přímého slunečního záření. Nadměrná teplota, chlad nebo vlhkost mohou poškodit raketu a výplet. Přímé sluneční záření může způsobit poškození obalu. Při slunečním počasí raketu nenechávejte samostatně uvnitř automobilu, protože v těchto uzavřených prostorách dosahuje teplota vysokých hodnot.

Správné vypletení rámu je velmi důležité pro hrací schopnosti. Vždy se ujistěte, že osoba, která raketu vyplétá, má s vyplétáním zkušenosti, zná model a doporučený postup při vyplétání udávaný výrobcem rakety. Zvláštní a neobvyklé způsoby vyplétání nebo nevhodné uchycení ve vyplétacím stroji mohou vyvolat nerovnoměrné zatížení rámu, nevhodné rozložení strun výpletu či nestejné napětí. Tyto faktory mohou snížit hrací schopnosti rakety, její trvanlivost a životnost.

Badmintonovou raketu vždy uchovávejte v obalu nebo pouzdře. Nikdy jí nenechávejte volně ležet v blízkosti topení nebo v letních horkých dnech v autě. Může dojít k poškození výpletu nebo celého rámu. K ochraně rakety nejlépe slouží termoobaly nebo speciální bagy s termovložkou.

Herní taktika v badmintonu

Taktika v badmintonu

 

Faktory, které je nutné zohlednit při stanovení správné taktiky:

 

- vnější podmínky: osvětlení, výška haly, povrch podlahy, míčky, rozhodčí, diváci atd.
- vlastní zbraně a slabiny (správné vedení „boje" a získávání bodů staví na našich přednostech oproti slabinám soupeře)
- soupeřovy silné stránky a slabiny (vyvarovat se hraní podle konceptu soupeře)

 

Na základě znalostí výše uvedených faktorů si řekněme několik základních pravidel pro úspěšné vedení zápasu. Tyto zásady budou podrobněji rozepsány při popisu taktiky jednotlivých disciplín. Hlavně pro začátečníky je správné pochopení a vědomé uplatnění těchto zásad prvním krokem i cílem na cestě osvojování si taktiky.

 

Hrát na jistotu!

 

O výsledku zápasu rozhoduje spíše počet vlastních chyb, než počet vybojovaných bodů díky skvělým úderům, které soupeř není schopen chytnout. První zásadou proto je: vždy vrátit míček přes síť a do pole soupeře („play over and in") - teprve pak je dána možnost, aby se soupeř dopustil chyby!

 

Bodu dosáhneme spíš útokem,než obranou!

 

Soupeře bychom měli dostat pod tlak díky používání útočných úderů. Neznamená to však, že máme jenom bezhlavě smečovat. Spíš se jedná o vnucení našeho stylu hry soupeři, o to, působit mu každým úderem problémy - nestačí odehrávat pouze míč kamkoliv na jeho polovinu kurtu. Když je soupeř pod tlakem, začíná se dopouštět chyb a útočící strana má možnost dosáhnout vítězného bodu. Důležité je stavět na vlastních silných stránkách proti slabinám soupeře.

 

Útočnou hru charakterizuje:

• snaha zasahovat míček v co nejvyšší úrovni
• být vždy co nejrychleji u míče (co nejrychleji ho odehrávat na stranu soupeře)
• pokud možno hrát forhend místo bekhendu (hlavně v zadním bekhendovém rohu zahrávat míč forhendem vlevo od hlavy - máme pak možnost větší variability úderů)

 

Nebát se hry u sítě!

 

Síť dnes ve většině případů rozhoduje o vítězi v utkání (platí to hlavně pro dvouhru).

 

Neměnit taktiku hry,

 

která přináší úspěch! Pokud určitý způsob hry přináší úspěch, pokračujeme v něm a neměníme jej až do doby, než soupeř proti němu najde účinný prostředek. Opačně ale platí: být připraven co nejrychleji změnit v průběhu zápasu špatnou a neúčinnou taktiku!

 

Soustředit se a bojovat až do konce!

 

Správné soustředění na každý míček a následně jistota, že žádný míč není předem ztracen, tedy snaha bojovat až do konce, je jedním z nejpodstatnějších bodů. Je jedno, zdali vedeme nebo prohráváme, soustředíme se a bojujeme o každou další výměnu - to charakterizuje výborného badmintonistu. Nikdy nevzdat zápas! Kolik zápasů skončilo přes vysoký bodový náskok porážkou, neboť zápas je ukončen teprve vyhraným nebo prohraným mečbolem. Vždy si říci: je to 0:0 a já chci získat další míč (bod)!

PRAVIDLA BADMINTONU

(platná od 1. června 2006)

 

DEFINICE

 

Hráč	Jakákoliv osoba hrající badminton
Zápas	Badmintonové utkání mezi soupeřícími stranami, s jedním či dvěma hráči na každé z nich
Dvouhra	Zápas s jedním hráčem na každé straně
Čtyřhra	Zápas se dvěma hráči na každé straně
Podávající strana	Strana s právem podání
Přijímající strana	Opačná strana ke straně podávající
Výměna	Sled jednoho či více úderů začínající podáním a trvající dokud je míček ve hře

 

                

1.      DVOREC A JEHO VYBAVENÍ

 

1.1.  Dvorec musí být pravoúhlý a je vymezen čarami širokými 40 mm dle diagramu A.

1.2.  Čáry musí být snadno rozeznatelné, nejlépe bílé nebo žluté.

1.3.  Všechny čáry jsou součástí pole, které vymezují.

1.4.  Sloupky musí být vysoké 1,55 metru měřeno od povrchu dvorce a musí zůstat kolmé při napnutí sítě podle pravidla 1.10. Sloupky nesmí zasahovat do dvorce

 

1.5.  Sloupky musí být umístěny na postranních čarách pro čtyřhru dle diagramu, bez ohledu na to, zda se hraje dvouhra nebo čtyřhra.

1.6.  Síť musí být zhotovena z jemné šňůry tmavé barvy a jednotné síly s oky o velikosti od 15 do 20 mm.

 

1.7.  Samotná síť musí být vysoká 760 mm a široká minimálně 6,1 metru.

1.8.  Horní okraj sítě musí být ohraničen přeloženou bílou páskou o celkové šířce 75 mm, kterou prochází šňůra nebo lanko. Tato páska musí spočívat na šňůře či lanku.

 

1.9.  Šňůra či lanko musí být pevně nataženy a lícovat s vrcholky sloupků.

1.10.      Horní okraj sítě je vzdálen od povrchu dvorce 1,524 metru uprostřed dvorce a 1,55 metru nad postranními čarami pro čtyřhru.

 

1.11.      Mezi konci sítě a sloupky nesmí být žádné mezery. V případě potřeby musí být konce sítě přivázány po celé šířce ke sloupkům.

 

 

2.      MÍČEK

 

2.1.  Míček musí být zhotoven z přírodních a nebo syntetických materiálů. Ať je míček z jakéhokoliv materiálu, letové vlastnosti musí být všeobecně obdobné vlastnostem míčku zhotovenému z přírodních per s korkovou základnou pokrytou tenkou vrstvou kůže.

 

2.2.  Péřový míček

 

2.2.1.  Míček musí mít 16 per pevně zasazených do základny.

2.2.2.  Délka per musí být jednotná v rozmezí od 62 do 70 mm, měřeno od konce pera k horní části základny.

2.2.3.  Konce per musí ležet v kruhu o průměru od 58 do 68 mm.

2.2.4.  Pera musí být pevně spojena nití nebo jiným vhodným materiálem.

2.2.5.  Základna musí mít průměr od 25 do 28 mm a být ve spodní části zakulacena.

2.2.6.  Míček musí být o hmotnosti mezi od 4,74 do 5,50 gramů.

 

2.3.  Nepéřový míček

 

2.3.1.  Přírodní pera jsou nahrazena sukénkou nebo napodobeninou per ze syntetického materiálu.

2.3.2.  Základna je popsána v pravidle 2.2.5

2.3.3.  Rozměry a váha míčku musí být v souladu s pravidly 2.2.2., 2.2.3. a 2.2.6. Vzhledem k rozdílné specifické hmotnosti a dalším vlastnostem syntetických materiálů, ve srovnání s peřím, jsou však přijatelné odchylky až do 10%.

 

2.4.  Za předpokladu, že se míček nebude odlišovat vzhledem, rychlostí letu a letovými vlastnostmi, jsou možné modifikace výše uvedených požadavků, pokud budou schváleny příslušnou členskou organizací (ČBaS) a to v místech, kde atmosférické podmínky díky místní nadmořské výšce nebo podnebí činí standardní míček nevhodným pro hru.

 

3.      Testování rychlosti míčku

3.1.  Při zkoušení se udeří do míčku plnou silou spodním úderem tak, aby míček byl zasažen nad zadní čarou. Míček musí být odpálen šikmo vzhůru rovnoběžně s postranními čarami.

 

3.2.  Míček správné rychlosti dopadne do vzdálenosti v rozmezí 530 až 990 mm před protější zadní čáru dle diagramu B.

 

 

4.      RAKETA

4.1.  Raketa se skládá z rámu, který nesmí přesáhnout celkovou délku 680 mm a šířku 230 mm, a jehož jednotlivé části jsou popsány v pravidlech 4.1.1. až 4.1.5. a zakresleny v diagramu C.

 

4.1.1.  Rukojeť je ta část rakety, která slouží hráči k jejímu uchopení.

4.1.2.  Výplet je ta část rakety, která slouží hráči k odbíjení míčku.

4.1.3.  Hlava ohraničuje vyplétanou plochu.

4.1.4.  Hřídelka spojuje rukojeť s hlavou (podléhá pravidlu 4.1.5.).

4.1.5.  Krček (vyskytuje-li se) spojuje hlavu s hřídelkou.

 

4.2.  Výplet:

4.2.1.  musí být plochý a musí sestávat ze strun buď střídavě provlečených,anebo připevněných k sobě v místě křížení. Způsob vypletení musí být jednotný a zejména nesmí být řidší uprostřed ve srovnání s ostatní plochou,   a

 

4.2.2.  nesmí být delší než 280 mm a širší než 220 mm. Výplet však může přecházet do oblasti, kde by jinak byl krček rakety za předpokladu, že šířka takto zvětšené plochy výpletu nepřesáhne 35 mm a celková délka výpletu pak nepřesáhne 330 mm.

 

4.3.  Raketa:

 

4.3.1.  nesmí mít žádné připojené části nebo výstupky, pokud nejsou jedině a výhradně určeny k omezení nebo zabránění opotřebení nebo vibrací rakety, k rozdělení hmotnosti nebo k připevnění držadla pomocí šňůrky k ruce hráče, a pokud odpovídají svým rozměrem tomuto účelu, a

 

4.3.2.  nesmí mít žádné zařízení, které by hráči umožňovalo podstatně měnit tvar rakety.

 

5.      Schválené VYBAVENÍ

Mezinárodní badmintonová federace IBF rozhoduje ve všech otázkách týkajících se toho, zda jakákoliv raketa, míček nebo vybavení nebo prototyp používaný ke hře, vyhovuje požadavkům. Takovéto šetření může být podniknuto z vlastní iniciativy IBF nebo na žádost kterékoliv strany, včetně hráčů, funkcionářů, výrobce vybavení a národních organizací nebo jejich členů, učiněné v dobré víře a v zájmu věci.

 

6.      LOSOVÁNÍ

6.1.  Před zahájením hry se provede losování a strana, která vyhrála los, si zvolí podle pravidla 6.1.1 nebo 6.1.2:

6.1.1.  zda bude podávat nebo přijímat jako první,

6.1.2.  na které straně dvorce začne hru.

6.2.  Straně, která prohrála losování, zůstává zbývající volba.

 

7.      POČÍTÁNÍ

7.1.  Zápas se hraje se na dva vítězné sety ze tří, pokud nebylo dohodnuto jinak.(příloha 2 a 3)

7.2.  Vítězem setu se stává  ta strana, která jako první dosáhla 21 bodů, s výjimkou případů uvedených v Pravidlech 7.4. a 7.5.

7.3.  Bod získá strana, která vyhrála výměnu. Strana vyhraje výměnu, jestliže se soupeřící strana dopustí chyby nebo míč přestane být ve hře, protože se dotknul povrchu hřište v soupeřově dvorci.

 

7.4.  Za stavu 20:20 strana, která první dosáhne dvoubodového vedení, vyhrává set.

7.5.  Za stavu 29:29 strana, která získá 30. bod, vyhraje set.

7.6.  Strana, která zvítězila v předchozím setu, podává v následujícím setu jako první.

 

8.      ZMĚNA STRAN

8.1.  Hráči mění strany:

8.1.1.  po skončení prvního setu,

8.1.2.  před začátkem třetího setu (pokud se hraje), a

8.1.3.  ve třetím setu, když jedna ze stran poprvé dosáhne 11 bodů.

8.2.  Jestliže hráči opomenou změnit strany tak, jak je uvedeno v Pravidle 8.1., musí tak učinit ihned, jakmile je omyl zjištěn a míček není ve hře. Stávající bodový stav zůstává v platnosti.

 

9.      PODÁNÍ

9.1.  Při správně provedeném podání:

 

9.1.1.  ani jedna ze stran nesmí způsobit zbytečné zdržování při provedení podání od okamžiku, kdy podávající a přijímající hráči zaujali příslušná postavení.Při ukončení zpětného pohybu hlavy rakety podávajícího jakékoliv zdržování v začátku podání (Pravidlo 9.2) je považováno za zbytečné zdržování.

 

9.1.2.  podávající i přijímající hráč musí stát uvnitř protilehlých polí pro podání, aniž se dotýkají čar ohraničujících tato pole pro podání,

 

9.1.3.  některá část obou chodidel jak podávajícího tak přijímajícího hráče se musí dotýkat podlahy dvorce a musí zůstat bez pohybu od doby, kdy je podání zahájeno (Pravidlo 9.2) až do okamžiku, kdy je podání provedeno (Pravidlo 9.3.),

 

9.1.4.  raketa podávajícího musí nejprve udeřit základnu míčku,

9.1.5.  celý míček musí být pod úrovní pasu podávajícího hráče v okamžiku jeho zasažení raketou tohoto hráče,

 

9.1.6.  hřídelka rakety podávajícího hráče musí v okamžiku zásahu míčku směřovat směrem dolů

 

9.1.7.  pohyb rakety podávajícího hráče musí pokračovat kupředu od okamžiku zahájení podání (Pravidlo 9.2.) do okamžiku provedení podání (Pravidlo 9.3.),

 

9.1.8.  let míčku od rakety podávajícího hráče musí směřovat vzhůru přes síť, a pokud není zachycen, dopadne do pole podání přijímajícího hráče (tzn. na nebo mezi čáry ohraničující tuto oblast).

 

9.1.9.  při pokusu o podání podávající nesmí minout míček.

9.2.  Jakmile hráči již zaujali své pozice, první pohyb rakety podávajícího hráče směrem vpřed je zahájením podání.

 

9.3.  Podání je provedeno, když je po jeho zahájení (Pravidlo 9.2.) zasažen míček raketou podávajícího hráče, nebo při pokusu podat podávající hráč míček mine.

 

9.4.  Podávající hráč nesmí podávat, dokud přijímající hráč není připraven, ale pokud se přijímající hráč pokusí podání vrátit, má se za to, že byl připraven.

 

9.5.  Ve čtyřhrách během provádění podání (Pravidla 9.2, 9.3) mohou spoluhráči zaujmout jakoukoliv pozici, která nebrání ve výhledu podávajícímu hráči nebo přijímajícímu protihráči.

 

10.  DVOUHRA

10.1.  Pole pro podání a pro příjem podání

 

10.1.1.  Hráči musí podávat - ze svého pohledu - z pravého pole pro podání, a přijímat v pravém poli pro podání, pokud podávající hráč ještě nebodoval nebo dosáhl sudý počet bodů v tomto setu.

 

10.1.2.  Hráči musí podávat - ze svého pohledu - z levého pole pro podání, a přijímat v levém poli pro podání, pokud podávající hráč dosáhl lichý počet bodu v tomto setu.

 

10.2.      Pořadí hry a pozice na hřišti

 

Míček je střídavě odbíjen podávajícím a přijímajícím hráčem dokud nedojde k „chybě“ nebo míček přestane být ve hře. (Pravidlo 15).

 

10.3.      Zisk bodů a podání

 

10.3.1.   Když podávající hráč vyhraje výměnu (Pravidlo 7.3), získává bod. Podávající hráč pak opět podává z druhého pole podání.

 

10.3.2.  Když přijímající hráč vyhraje výměnu (Pravidlo 7.3), získává bod. Přijímající hráč  se stává podávajícím.

 

 

11.  ČTYŘHRA

11.1.      Pole pro podání a pro příjem podání

 

11.1.1.    Hráč podávající strany musí podávat z pravého pole pro podání, pokud podávající strana ještě nebodovala nebo dosáhla sudý počet bodů v tomto setu.

 

11.1.2.    Hráč podávající strany musí podávat z levého pole pro podání, pokud podávající strana dosáhla lichý počet bodů v tomto setu.

 

11.1.3.    Hráč přijímající strany, jenž podával naposled, musí zůstat ve stejném podávacím poli, z něhož naposledy podával. Pro spoluhráče platí toto schéma obráceně.

 

11.1.4.    Hráč přijímající strany , který stojí úhlopříčně proti podávajícímu, je přijímající hráč.

11.1.5.    Hráči nesmějí měnit svá příslušná podávací pole, dokud nezískají bod při podání své strany.

11.1.6.    Podání v jakémkoliv postavení musí být provedeno z podávajícího pole, které odpovídá počtu bodů podávající strany, s výjimkou případů uvedených v Pravidlu 12.

 

11.2.      Pořadí hry a pozice na hřišti

 

Jakmile je při výměně míček po podání vrácen, míček je střídavě odbíjen hráči podávající a přijímající  strany, dokud nedojde k „chybě“ nebo míček přestane být ve hře. (Pravidlo 15).

 

11.3.      Zisk bodů a podání

 

11.3.1.   Když podávající strana vyhraje výměnu (Pravidlo 7.3), získává bod. Podávající hráč pak opět podává z druhého pole podání.

 

11.3.2.   Když přijímající strana vyhraje výměnu (Pravidlo 7.3), získává bod. Přijímající strana  se stává podávající.

 

11.4.      Pořadí podání

 

V jakémkoliv setu se právo podávat předává v tomto sledu:

 

11.4.1.      z prvního podávajícího, jenž začal podávat na začátku setu z pravého podávacího pole

11.4.2.      na spoluhráče počátečního přijímajícího. Podání se provádí z levého podávacího pole.

11.4.3.      na spoluhráče počátečního podávajícího

11.4.4.      na počátečního přijímajícího

11.4.5.      na počátečního podávajícího a tak dále.

 

11.5.      Žádný z hráčů nesmí podávat nebo přijímat mimo pořadí, nebo přijímat 2 za sebou jdoucí podání ve stejném setu s výjimkou případů uvedených v Pravidlu 12.

 

11.6.      Kterýkoliv z hráčů strany, která zvítězila v setu, smí podávat jako první v dalším setu a kterýkoliv z hráčů strany, která set prohrála, smí přijímat jako první v dalším setu .

 

12.  CHYBné postavení PŘI PODÁNÍ

12.1.      Chybné postavení při podání může vzniknout, když hráč:

 

12.1.1.                        podával nebo přijímal mimo pořadí

12.1.2.                        podával nebo přijímal z chybného pole podání

 

12.2.      Když je chyba postavení při podání zjištěna , chyba se opraví a stávající stav zůstává.

 

 

13.  CHYBY

 

K “chybě” dochází:

 

13.1.      když podání není provedeno správně (pravidlo 9.1.),

13.2.      při podání, když míček:

 

13.2.1.    zachytí se do sítě a zůstane zavěšený na svém vrcholu

13.2.2.    po přechodu nad sítí se zachytí do sítě

13.2.3.    je zasažen spoluhráčem přijímajícího hráče

 

13.3.      při hře, když míček:

 

13.3.1.         dopadne mimo hranice dvorce (tzn. ne na nebo mezi hraniční čáry dvorce)

13.3.2.         projde skrz síť nebo pod sítí,

13.3.3.         nepřejde síť,

13.3.4.         dotkne se stropu nebo bočních stěn,

13.3.5.         dotkne se těla nebo oděvu hráče, nebo

13.3.6.         dotkne se jakéhokoliv jiného předmětu nebo osoby mimo bezprostřední okolí dvorce,

 

(Pokud je to nutné s ohledem na strukturu budovy, mohou místní badmintonové orgány vydat doplňková pravidla řešící dotek míčku s překážkou, přičemž členská organizace (ČBaS) má právo tyto doplňky zrušit).

 

13.3.7.          je při provádění úderu zachycen nebo zadržen na raketě a potom během provedení úderu hozen,

13.3.8.          je udeřen dvěma údery dvakrát po sobě tím samým hráčem,

13.3.9.          je udeřen postupně hráčem a jeho spoluhráčem, nebo

13.3.10.        se dotkne hráčovi rakety a pokračuje v letu směrem do zadní části hráčova pole,

 

13.4.      při hře, když hráč:

 

13.4.1.    dotkne se sítě nebo jejích sloupků raketou, tělem nebo oděvem,

 

13.4.2.   přejde nad sítí na soupeřovu stranu dvorce raketou nebo tělem s výjimkou kdy při hře bod, v němž se poprvé hráčova raketa dotkne míčku, leží na hráčově straně sítě. (Odehrávající hráč tak může při úderu následovat raketou míček přes síť),

 

13.4.3.   přejde raketou nebo tělem pod sítí na soupeřovu polovinu dvorce tak, že ten je vyrušen ze hry nebo je mu v ní bráněno, nebo

 

13.4.4.   brání soupeři, např. znemožňuje soupeři, aby povoleným způsobem provedl úder, je-li míček následován raketou přes síť,

 

13.4.5.   během hry úmyslně rozptyluje protihráče, kupříkladu pokřikem nebo gestikulací,

 

13.5.     když se hráč proviní hrubým, opakovaným či vytrvale urážlivým chováním ve smyslu pravidla 16.,

 

14.  NOVÝ MÍČ

 

1.1.  „Nový míč“ hlásí rozhodčí nebo hráč (v případě, že se hraje bez rozhodčího), aby zastavil hru.

1.2.  „Nový míč“ je když:

1.2.1.  podávající podá dříve, než je přijímající připraven (viz také pravidlo 9.5.),       

1.2.2.  se při podání dopustí chyby jak podávající, tak přijímající hráč,

1.2.3.  je míček je zachycen na síti a zůstává zavěšen na jejím vrcholu, nebo přejde přes síť a potom se v ní zachytí, pokud se nejedná o podání,

1.2.4.  se míček v průběhu hry rozloží a základna míčku se zcela oddělila od zbývající části míčku,

1.2.5.  dle mínění rozhodčího je hra přerušována nebo protihráč rozptylován trenérem

1.2.6.  čárový rozhodčí má zakrytý výhled a hlavní rozhodčí nemůže rozhodnout,

1.2.7.  nastane jakákoliv nepředvídatelná či náhodná událost.

1.3.  Je-li nahlášen „nový míč“, průběh hry od posledního podání se nezapočítává, a hráč, který podával, podává znovu.

 

15.  MÍČEK NENÍ VE HŘE

 

             Míček není ve hře, když:

 

15.1.      narazí na síť nebo sloupky a začne padat směrem k podlaze dvorce na straně sítě hráče, který míček odpálil,

15.2.      se dotkne povrchu dvorce, nebo,

15.3.      je hlášena „chyba“ nebo „nový míč“.

 

16.  Plynulost hry, nevhodné chování, tresty

 

 

1.      Plynulost hry, nevhodné chování, tresty

1.1.  Hra musí plynule pokračovat od prvního podání do ukončení zápasu s výjimkami uvedenými v pravidlech 16.2. a 16.3.

 

1.2.  Přestávky:

 

1.2.1.  V každém setu nepřesahující 60 sekund, když je poprvé dosaženo 11 bodů

1.2.2.  Nepřesahující 120 sekund mezi prvním a druhým setem a mezi druhým a třetím setem.

 

             (Pro zápasy snímané televizí může vrchní rozhodčí rozhodnout, že přestávky podle pravidla 16.2. jsou povinné a mají pevnou délku).

 

1.3.  Přerušení hry

 

1.3.1.  Dojde-li k událostem, ze které nejsou hráči odpovědni, může hlavní rozhodčí přerušit hru na dobu, kterou považuje za nezbytnou.

 

1.3.2.  V mimořádných případech může vrchní rozhodčí přikázat hlavnímu rozhodčímu, aby přerušil hru.

1.3.3.  V případě přerušení hry zůstává stav zápasu v platnosti a hra bude pokračovat znovu od tohoto stavu.

 

1.4.  Zdržování hry

 

1.4.1.  Za žádných okolností nesmí být hra zdržována, aby hráč mohl nabrat nové síly nebo dech.

1.4.2.  Pouze hlavní rozhodčí rozhoduje o jakémkoliv zdržování hry.

 

1.5.  Přijímání rad a opuštění dvorce

 

1.5.1.  Hráč smí přijímat rady v průběhu zápasu, pouze když míč není ve hře ( pravidlo 15).

1.5.2.  Žádný z hráčů nesmí opustit dvorec během zápasu bez souhlasu hlavního rozhodčího s výjimkou přestávek popsaných v pravidlu 16.2..

 

1.6.  Hráč nesmí:

1.6.1.  úmyslně způsobit zdržení nebo přerušení hry,

1.6.2.  úmyslně ničit míček nebo s ním jinak manipulovat s úmyslem změnit jeho rychlost nebo letové vlastnosti,

1.6.3.  chovat se urážlivým způsobem, nebo

1.6.4.  se chovat nevhodně, pokud již tyto případy nejsou Pravidly badmintonu jinak pokryty.

1.7.  Hlavní rozhodčí řeší porušení pravidel 16.4., 16.5. nebo 16.6. takto:

1.7.1.  napomene stranu, která se provinila,

1.7.2.  potrestá stranu, která se provinila „chybou“, pokud byla již dříve napomenuta, nebo

1.7.3.  v případech hrubého nebo opakovaného nevhodného chování nebo porušení pravidla 16.2. potrestá stranu, která se provinila „chybou“, a ihned upozorní vrchního rozhodčího, který má právo tuto stranu diskvalifikovat.

Vyvážení rakety

Vyvážení nebo těžiště rakety (balance) se měří od konce držadla rakety, udává se v mm a je vyjádřením podélného rozložení hmotnosti na raketě. U badmintonových raket se nejčastěji  setkáváme s vyvážením do hlavy (head) - vhodné pro útočné/ofenzivní hráče nebo nebo naopak do rukojeti - pro technické hráče. Dost časté je u badmintonových raket také rovnoměrné vyvážení, vhodné pro hráče se všestranným pojetím hry. 

Balanční bod (těžiště) se měří u rakety s gripem ale bez výpletu! Vyvážení lze částečně měnit přidáním omotávky na rukojeť. 

Údaj o vyvážení rakety obvykle nalezneme uvedený na badmintonové raketě buď v číselné hodnotě (mm) nebo jen jednoduše v textové podobě - Head Ligh (lehká hlava), Head Heavy (těžká hlava) nebo Head (příp. Even) Balance - na střed.

 

Orientační tabulka

275 - 285 mm = Head Light ( pro defensivní hru a kontrolu)

285 - 295 mm = Head Balance (pro všestrannou hru)

295 - 305 mm a více = Head Heavy (pro ofensivní hru)